Tadžikistán Turistika Uplynulé akce Výstupy

Přechod Fanských hor, Tádžikistán

Napsal Michal Kubíček

V létě 2017 (30.6.-15.7.) jsme se vydali na dva týdny do Fanských hor v Tádžikistánu. Krásné, ale suché pohoří, turistů tu moc nepotkáte, vlastně skoro nic živého, o to víc si člověk váží zelených oáz okolo jezer a potoků, až po víc než půl roce mi začalo docházet, jak výjimečné místo to je. V tomto „článku“ najdete itinerář a fotky z naší akce, plus sumarizaci informací, které se hodí k opakování. Všechny informace se vztahují k datu, kdy jsme tam byli. Rozhovor s Vláďou, který byl s námi pro firemní noviny: ODKAZ (Včetně fotek).

Itinerář:

  1. den – Přílet do Dushanbe a ubytování v hostelu.
  2. den – Vyzvedla nás dodávka na cestu do horolezeckého kempu Artuch  (cesta 5 – 6 hodin, nutno 4×4). Po cestě v Dushanbe jsme dokoupili zásoby jídla a plynové kartuše. Večer jsme z kempu došli k jezeru Kulikalon (600 v. m a 2,5 hod.). Zdroj vody jezero a potok kousek nad kempem Artuch. Spaní někde u jezera. Cesta jasná za předpokladu, že máte sebou GPS mapy. Tip: Na jižní stranu jezera ranger moc nechodí.
  3. den – Ráno nás zkasíroval ranger Kulikalonských jezer za spaní 16SOM (45Kč)/os./noc a my vyrazili k jezeru Dušacha (200 v. m a 1 – 1,5 hod.). Postavili jsme tábor a odpoledne si udělali aklimatizační výstup na vrchol Flourit 3445 m n.m. (cesta není, ale terén je bez problémů nahoru a dolů cca 3 hod.) Spaní v tábořišti u jezera Dušacha mapy.cz. Zdroj vody potok u tábořiště. Cesta nepřehledná, ale terén bez problémů a s GPS v pohodě.
  4. den – Výstup do sedla Alaudin cca 3800 m n.m. a následný sestup k jezerům Alaudin 2800 m n.m. (800 v. m nahoru, 1000 v. m dolů a 6-7 hod.)   U jezera možnost občerstvení (plov, omeleta, oříšky, pivo a kola cca 10SOM (30Kč) za položku). Spaní u jezera, my spali v jižní části u cesty. Zdroj vody voda z jezera Alaudin, na výstupu do sedla v první polovině potok, na sestupu zhruba v půlce pramen mapy.cz. Ranger měl opět vybírat poplatek za spaní 18SOM/os./noc, ale večeřeli jsme v jeho občerstvení, tak nám to asi odpustil. Cesta zřetelná, GPS netřeba.
  5. den – Opět balíme tábor a přesouváme se k jezerům Mutnoye 3519 m n.m.(750 v. m a 4 hod.). Tábor rozděláváme v severovýchodní části jezera. Zdroj vody ze začátku jezero (hodně znečištěné), pak jsme objevili potok, který byl v dopoledních hodinách poměrně čistý mapy.cz, při cestě k jezerům byla voda pouze jednou v malém jezeru, jinak celá cesta bez vody. Cesta se občas ztrácí, ale směr údolím je jasný, občas korekce s GPS.
  6. den – Chtěli jsme jít na Pik Zámok, ale počasí nepřálo (noční/dopolední déšť) a já osobně měl žaludeční potíže. Zbytek skupiny si udělal aklimatizační výlet do sedla Kaznok. Mačky a cepín se víc než hodí. Cesta pouze podle GPS.
  7. den – Výstup na Pik Zámok 5020 m n.m., odchod ve 2 ráno, jde se podle GPS a čtení terénu, pod ledovcem je tábořiště pro cca 5 stanů mapy.cz, je zde i voda z ledovce. Na ledovec je potřeba kompletní vybavení pro pohyb v lanovém družstvu. Ze začátku je po pravé straně ve směru výstupu dost menších trhlin, v jedné mi skončila nečekaně noha. Zhruba v první třetině výstupu po ledovci je klíčový sněhový most přes cca 6 m širokou trhlinu, který ve mně vůbec nebudil jistotu vzhledem k popraskání. Trasa výstupu po ledovci mapy.cz a trhlina mapy.cz. Ledovec se jde občas ve sklonu 35°-40°. Já měl strach z pevnosti onoho mostu při poledních vysokých teplotách, a tak otáčíme na prvním vrcholku cca 4950 m n.m. Výstup nám zabral cca 8 hod. Sestup 5 hod. Most vydržel… Po pádu sněhového mostu je klasická cesta na Pik Zamok nejspíš neprůchozí (osobní tip do třetího týdne v červenci). Zdroj tekoucí vody pouze z ledovce. PS: do openstreetmap jsem se pokusil vše zaznačit. 
  8. den – Balíme tábor u jezer Mutnoye a jdeme do tábořiště ve 4500 m n.m. mapy.cz (1000 v. m a 5-6 hod.) Večer se jdeme podívat na západ slunce do sedla Chimtarga cca 4750 m n.m. Orientace dle GPS, od tábořiště a pramene ve 4100 m n.m. je cesta zřetelná a vychozená v suti. Zdroj vody potok u tábořiště ve 4500 m n.m. a pramen ve 4100 m n.m.
  9. den – Přechod přes sedlo Chimtarga, pokus o výstup na Pik Energia 5120 m n.m. a následný sestup do údolí (500 v. m nahoru, 1200 v. m dolů a 7 hod.). Ve sněhu by byla Energia v pohodě, ale bohužel do 4950 byla pouze suť a potom čistý led, tak jsme udělali alespoň jištěný výstup přes šrouby do 5000 m n.m. Cesta do sedla a na Pik Energia jasná pohledem, na sestupu může nastat ze začátku bloudění, použít GPS a držet se více napravo ve směru sestupu, potom vyšlapaný chodník. V jednom místě bylo ledové koryto s potokem, bez maček neprůchozí! Od konce července asi v pohodě.  V některých místech je chodník celkem exponovaný a na závěr je prudký, ale pohodlný sestup jemnou sutí. Zdroj vody potok u tábořiště a ledové koryto s potokem. Tábořiště mapy.cz. PS: do openstreetmap jsem se pokusil vše zaznačit. 
  10. den – Sestup k jezeru Bolshoye Allou (600 v. m dolů a 3 hod.). Cesta vede jasně údolím, někdy je pěšinka, jindy se jde vyschlým řečištěm. Zdroj vody občas z potoku po cestě a voda z jezera. Tábořiště u jezera mapy.cz.
  11. den – Výlet k Vrchnímu/Malému Allu bez batohu (250 v.m. nahoru a dolů, tam i zpět cca 3 hodiny). Cesta vede údolím mnohdy bez pešiny. Trasa k jezeru Iskanderkul přes Dvoynoy Severnyy (3 dny). 
  12. den – Sestup do údolí,  k jezeru Malloe Allo (jezero bylo vyschlé, ale potok Zindon zde tekl; 750 v.m. klesání, cca 3 hodiny). Voda je až v potoce/řece Zindon. U jezera možnost tábořit na travnatých paloucích. Cesta je bez problému zřetelná, pouze ze začátku okolo jezera se jde sutí z obrovských kamenů, kde se trochu bloudí, ale značeno mužíky a občas i nějakou hodně starou žlutou značkou! Po cestě je více míst na spaní, ale bez vody.
  13. den – Jdeme na pivo do vesničky Zimtut: mapy.cz (1000 v.m. klesání, cca 6 hodiny a něco přes 20 km). Cesta jasná, všude mosty, kde jsou třeba, GPS se hodí na výběr správné pěšinky. Voda občas je. Za celou dobu po cestě nás minulo jedno auto, dodávka jela s lidmi do vesnice Gazza. Celou cestu jsme měli možnost ujídat právě dozrálé meruňky ze stromů, místní nám je i nabízeli. Ve vesnici Zimtut je opravdu obchod (pouze nanuky, pivo, sladké pití, čínské polívky a chleba) a dokonce majitel obchodu má i „hostel“ („studená“ sprcha, sedací WC), cena 60 SOM/os./noc včetně polopenze. PS: hostel je dokonce zaznačen v openstreetmap.
  14. den – Odjezd do Dushanbe, ubytování v hostelu a jídlo v dobré restauraci.
  15. den – Prohlídka Dushanbe a noční odlet do ČR.

Informace:

Fotky:

3 Comments

  • 10mg
    Way cool! Some extremely valid points! I appreciate you penning this article plus the rest of the site is really good.
    Reply
  • Petr
    Zdravím, super informace ve článku. Jak je to prosím s nočními teplotami? Řeším, jak teplý spacák nabalit na podobné období. A komáři a podobná havěť asi v takových výškách nejsou, co?
    Reply
    • Michal Kubíček
      Havěť žádná. Spacák bych vzal komfort cca -10°C, ale už je to pět let, tak si to úplně nepamatuju...
      Reply

Napiš komentář